Dobré věci stojí za to opakovat.

Když otec rodiny náhle odešel, Jana zůstala na každodenní péči o tři malé děti sama. Řešila finance, nový režim i kontakt dětí s tátou. Nejtěžší ale bylo sledovat, jak se v tom všem snaží zorientovat děti. Některé z nich si začaly myslet, že za rozchod rodičů mohou samy.

Děti dostaly bezpečný prostor mluvit o tom, co je trápí. Rodiče pak společně nastavili péči a komunikaci tak, aby se jim postupně vrátil větší pocit jistoty a bezpečí.

S podporou organizace EUROTOPIA.CZ, o.p.s. se rodině podařilo najít nový způsob fungování a vytvořit dětem klidnější a stabilnější prostředí. Jenže podobná změna se neusadí ze dne na den. S dalšími situacemi přicházejí nové otázky a s nimi i potřeba další pomoci.

Dobré věci stojí za to opakovat. Pomáhejte dětem pravidelně.

Matty žije s Duchennovou svalovou dystrofií. Když přecházel na střední školu, nestačilo zvládnout přijímačky. Bylo potřeba najít školu, která bude odpovídat jeho potřebám, vyřešit bezbariérovost, podporu asistenta i zapojení do nového kolektivu.

Díky spolupráci rodiny, školy a odborného týmu dnes Matty studuje na gymnáziu, je součástí třídy a zvládl i adaptační pobyt.

Multidisciplinární tým organizace PARENT PROJECT, z. s. pomohl rodině nastavit podporu podle toho, co Matty právě potřeboval. Jeho nemoc ale postupuje. S dalšími změnami budou přicházet nové potřeby a s nimi i potřeba další pomoci.

Dobré věci stojí za to opakovat. Pomáhejte s námi dětem pravidelně.

Anička mluví jen velmi málo a zároveň má potíže s porozuměním. Ve škole se proto těžko zapojovala do výuky i mezi ostatní děti. Učitelé chtěli vyzkoušet novou komunikační metodu, bez spolupráce s rodinou ale nemohla dobře fungovat.

„Díky školní mediaci se podařilo obnovit důvěru mezi rodiči a školou. Rodina začala novou metodu používat i doma a Anička tak dostala větší možnost vyjádřit, co potřebuje, a lépe se zapojit do výuky.“

Díky organizaci Spoluškola, z. s. se podařilo spojit rodinu a školu tak, aby společně hledaly cestu, která Aničce opravdu pomůže.

Petr byl kluk, který měl kamarády a ve své škole se cítil bezpečně. Po přechodu na druhý stupeň do větší školy se ale všechno změnilo. Začal mít silné úzkosti a postupně přestal do školy chodit úplně. Rodina nevěděla, jak mu pomoci.

„Díky rychlé psychologické pomoci dostal Petr prostor mluvit o svém strachu a rodiče se naučili lépe rozumět tomu, co potřebuje. Z nulové docházky se postupně dokázal vrátit zpět do školy.“

Díky projektu OTEVŘENÁ NÁRUČ organizace PIAFA Vyškov se Petr dostal k odborné pomoci včas. A hlavně už na svůj strach nebyl sám.

Jakub žije s vrozenou genetickou vadou, autismem a intelektovým znevýhodněním. Až do nedávna potřeboval plnou péči rodičů, jasný řád, dohled a pravidelnost. Neznámé prostředí ho stresovalo a mezi vrstevníky se držel spíše stranou. Po absolvování tábora Líp a spolu, z.s. se ale Kubovi i jeho rodině otevřely nové úvahy o budoucnosti.

„Pobyt na táboře byl pro Kubu velkým milníkem. V jiném prostředí a kolektivu dokázal být samostatnější a šťastný. Uvědomili jsme si, že život v komunitě po jeho 18. narozeninách mu může prospět.“

Bezpečný, podnětný prostor a odborné vedení pomáhá dětem s PAS a dalšími neurovývojovými poruchami rozvíjet komunikační dovednosti i samostatnost.

Martínek se vyvíjel jinak než jeho vrstevníci a jeho rodina proto začala hledat odbornou pomoc. Díky službě rané péče získali podporu přímo doma – odborníci pomáhali rodičům rozvíjet jeho schopnosti při hře, komunikaci i učení nových dovedností.

„Každý malý krok byl velkým vítězstvím.“

Díky včasné podpoře a trpělivé práci rodiny i odborníků dnes Martínek zvládl velký krok – nastoupil do první třídy běžné základní školy. Raná péče pomáhá dětem se zdravotním znevýhodněním rozvíjet jejich schopnosti a dává rodinám oporu v důležitém období prvních let života.

Anettka je veselá a zvídavá holčička, která miluje pohyb, zvířata a pobyt venku. Kvůli smíšené vývojové dysfázii s hyperaktivitou je pro ni ale komunikace a navazování vztahů s vrstevníky náročnější. Přestože o kontakt stojí, často zůstává spíše stranou. Díky asistenčnímu psovi Charliemu se její svět začal postupně otevírat.

„Charlie je pro Anettku nejen kamarád, ale i velká opora. Díky němu se cítí jistější a má větší chuť zkoušet nové věci.“

Asistenční psi pomáhají dětem se zdravotním znevýhodněním zvládat náročné situace, podporují komunikaci i sociální kontakt a pomáhají jim získávat větší samostatnost.