Co za peníze od Kuřete pořídíme?
Už sedmnáctým rokem pomáháme znevýhodněným dětem prostřednictvím vyškolených dobrovolníků. Cílem je zajistit rovné příležitosti všem dětem. Program Pět P je určen těm, pro které je složité navazování přátelských vztahů, dětem z neúplných a sociálně slabých rodin, ale i těm, kterým rodina nedokáže věnovat čas, který by potřebovaly… Dítě tak má skutečného přítele, kterého má jen pro sebe, může se s ním smát i sdílet smutné chvíle. Peníze z projektu použijeme na zajištění celého programu Pět P, společná setkání a výlety, aby mohly děti zároveň navazovat nové vztahy i se svými vrstevníky.
Přečtěte si příběh Terezky a dobrovolnice Věrky
Terezka se začala scházet se svojí kamarádkou Věrkou v době, kdy Terezce bylo 12 let a Věrce bylo 23 let. Terezka si plnila školní docházku v základní škole praktické a speciální, její starší kamarádka Věrka byla studentkou VŠ. Schůzky v té doby bývaly jedenkrát týdně po dobu maximálně tří hodin.
Terezka byla a stále je bystrá dívka, s výrazně vyvinutou verbální složkou komunikace, je velmi dobře vychovaná a má odhad a takt v různých situacích. Během společných aktivit s Věrkou mezi nimi vznikl přátelský vztah, který se neomezoval pouze na dobu danou pro Věrčinu dobrovolnickou aktivitu, ale Terezka i její rodiče se stali přáteli Věrky a jejího manžela.
Dnes je Terezce 19 let. Za dobu v programu Pět P s Věrkou navštívila mnoho výstav, zúčastnila se bezpočtu rozličných aktivit a seznámila se s křesťany v jednom zlínském kostele, který Věrka navštěvuje. Terezka se s Věrčinou pomocí stala členkou ministrantského sboru u tohoto kostela a nyní plní velmi důležitou službu pro druhé i pro sebe, pravidelně navštěvuje bohoslužby a pomáhá při jejich průběhu jako ministrantka. Získala tak nové sociální kontakty, pocit sounáležitosti a zároveň vlastní důležitosti a prospěšnost, při této službě rovněž rozvíjí i jemnou motoriku, neboť tato služba vyžaduje precizní chystání potřeb pro slavení bohoslužby.
Že Terezčina služba není jen nějakou kratochvílí, ale má opravdu i praktický dopad se ukazuje každou neděli, kdy je skutečně prospěšná a panu faráři skutečně pomáhá. Terezce se splnil i “ministrantský” sen, když mohla ministrovat při biskupském svěcení v Praze a pomáhat v liturgii arcibiskupovi z holandského Utrechtu.
Na začátku to vypadalo na studentskou dobrovolnickou aktivitu, ze které se však časem stalo přátelství, které propojilo Terezku nejen s Věrkou, ale i s Věrčinou rodinou a dalšími lidmi.
Program Pět P pohledem Terezčiny maminky
Naše dcera má ráda lidi a společnost a díky tomuto programu, který ji umožní „vytržení“ z domácího stereotypu, je velice nadšená a otevřely se jím tím i nové obzory. Spolu navštěvují divadla, výstavy, kulturní akce… Dále spolu vaří, pečou, vyrábí dárečky a já se potom jenom nestačím divit, čeho všeho je moje dcera schopna se svou kamarádkou-dobrovolnicí udělat.
