Přečtěte si příběh vážně ohroženého dítěte
Rodina Dvořákových vstoupila do spolupráce s Krizovým centrem pro rodinu na základě doporučení Odboru sociálně právně ochrany dětí (OSPOD). Základní zakázkou ze strany OSPOD byla podpora matky po návratu dcery Nikoly (10 let) z pěstounské péče a stabilizace sociální situace rodiny. Rodina se spoluprací s naší organizací souhlasila a byla s ní uzavřena smlouva o poskytování sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
V domácnosti žila s Nikolou maminka a další dítě, Rebeka, polorodá sestra Nikoly. Bydlela s nimi také „teta“, sestra partnera matky, který byl otec Rebeky. Matka dětí měla velké sociální problémy, dluhy, hrozilo ukončení nájemní smlouvy. Snažila se zajistit finance pro rodinu a péči o děti ponechávala s důvěrou na „tetě“.
Sociální pracovnice podporovala matku v její nelehké sociální situaci a zároveň se zajímala o prospívání Nikoly v rodině. Postupně se dostávala k informacím o rodině a především o Nikole. Po celou dobu pracovnice cítila, že není vše v pořádku. Nikola se projevovala při jejích návštěvách v rodině velmi specificky (stála v koutě, nekomunikovala, ustrašeně pokukovala atd.). Matka dávala „tetě“ důvěru a vyhodnocovala chování Nikoly jako velmi problémové (útěky z domova, velké úzkosti aj.).
Sociální pracovnice se zaměřila na fungování Nikoly a pomalu odhalovala situace, kdy Nikola například spala na zemi, jedla v jiný čas než zbylá část domácnosti, byla jí dávána zodpovědnost za epileptické záchvaty sestry apod. Na základě těchto informací byla iniciována ze strany naší služby případová konference, na které bylo rozhodnuto, že Nikola podstoupí komplexní psychologickou diagnostiku. Pracovnice OSPOD chtěla mít objektivní informace o aktuálním psychickém stavu dítěte a na základě toho předložit návrh na stanovení potřebné pomoci pro Nikolu. Bylo určeno, že pokud nedojde ke stabilizaci psychického stavu dítěte, bude Nikola opět z rodiny odebrána.
Komplexní psychologická diagnostika odhalila vážné psychické týrání Nikoly ze strany „tety“, která nechtěla, aby dítě bylo zpět v rodině.
Na základě těchto zjištění byla nařízena individuální terapie pro Nikolu. Matka na základě diagnostiky byla schopna nahlédnout na to, že „teta“ je v domácnosti pro děti ohrožující, a za podpory terapeuta byla schopna rozvázat závislostní vztah s „tetou“ a ochránit tak Nikolu před neadekvátním jednáním z její strany.
Nikola aktuálně podstupuje intenzivní individuální psychoterapii, její psychický stav a důvěra v dospělé osoby se postupně obnovuje. Matka hodnotí, že Nikola již „nezlobí“, užívají si spolu hezké chvíle a Nikola navazuje s maminkou konečně hezký a bezpečný vztah.
